Zázrak zrození    

Již za pár dní vstoupí do našich domácností klid a rozezní se zpěv: „V městečku Betlémě, v jesličkách na slámě, leží malé pacholátko na zimě…“ Ano, takhle prostě přišel na svět Ježíš – mesiáš, který konal dobro, učil vzájemné lásce a snažil se o morální obrodu společnosti.
    Z kuchyně voní vánoční cukroví, ale já se zasekla u počítače – dokumentární film o euforických porodech v intimním rodinném prostředí mi vzal dech: http://zena.centrum.cz/deti/tehotenstvi-a-miminko/clanek.phtml?id=765980.
Uchvácená atmosférou filmu jsem ještě proklikla další dvě videa a se zděšením sledovala třetí - drastický horor s mrzačením rodičky zaznamenaný kamerou – jinak normální obraz československého porodnictví.
    Taky jsem odcházela z porodnice zraněná, bolavá, ponížená, a přesto neskonale vděčná bílým tyranům, že mohu držet v náručí zdravé dítě – upřímně přesvědčená, že bez jejich bezcitných zásahů bych sama porodit nikdy nedokázala! Z těhotenství se stala nemoc a z porodu chirurgická operace. Z ženy konající zázrak zrození, se stalo číslo namalované na stehně. Bez možnosti volby čehokoli, ve stresu z cizího nevlídného prostředí a ze studu před nastoupenou jednotkou mediků nedokázalo mé tělo pracovat tak, jak umí v přírodě každá němá tvář. Dítě jsem zahlédla na dálku jen okamžik – už umyté a zabalené - a pak až druhý den…Ukradli mi první společnou hodinu, která je pro matku i dítě tou nejzásadnější. A Rudé Právo psalo o výdobytcích socialistického zdravotnictví!
    Jak já záviděla svým dcerám, že mohly porod prožít ve vybrané nemocnici dokonce s partnerem! Po zhlédnutí filmu už vím, že i to je málo. Čtyři z pěti vnoučat přišly na svět císařským řezem! Jen poslední vnučce dala její poučená matka šanci přirozené cesty na svět pod dohledem duly a do porodnice si přijela až na poslední 3 minuty pro razítko.
    Vanilkové rohlíčky jsem spálila, ale zažila jsem užasle a nečekaně biblický příběh proměny Šavla v Pavla. Během jediné hodiny jsem změnila svůj odsuzující názor na matky, které chtějí rodit doma. V závěru filmu zaznělo nádherné shrnutí: „ Ženu může porod absolutně změnit. Když zažije, že dokáže porod zvládnout sama, už ví, že v životě dokáže překonat úplně všechno.“
     Z našich životů vymizely rituály, spiritualita, respekt k přírodě, úcta k životu a přirozenosti porodu. Hýčkám si naději, že konec starých časů přinese zásadní změny. Že si ženy začnou vyprávět o porodu jako o nejhezčím zážitku v životě. Obroda společnosti by mohla začít u zázraku zrození…

17. 12. 2012