Krajina pláče a nám je to jedno

 Ještě před osmi lety jsem vodila děti ze školky na dlouhé vycházky do polí – poznávat plodiny, poslouchat ptačí zpěv, honit se za motýly... Zkuste se tam zajít podívat dnes. Polovina cest je rozoraná a na zbytek jedné z nich kdosi znemožnil vstup nataženým lanem. Lidská chamtivost nezná meze...
 Žádost o prošetření rozorávání polních cest podal manžel Obecnímu úřadu v Kojicích i Městskému úřadu ve Chvaleticích. S nadějí, že obcím nemůže být jedno, co se na jejich katastrálním území děje, jsme čekali na odpověď. Jejich reakce nás opravdu překvapila. Kdyby to nebylo k smíchu, bylo by to k pláči...
 Z Kojic nás ujistili, že cesty rozoralo už JZD Lhota pod Přeloučí a pronajímatel pan H. pole takto scelená jen převzal. A taky se prý můžeme těšit na novou cyklostezku do Kojic. Městský úřad Chvaletice konstatoval, že „většinou“ nemá tyto cesty zapsané v majetku města, takže s tím nic dělat nemůže. Kdo tedy? Dobrá rada nad zlato. Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá výmluvy...
 Komunisti v naší zemi nechali rozorat 450 000 ha luk, 240 000 ha mezí, 50 000 ha remízků a víc jak dvě třetiny polních cest!!! Bylo zlikvidováno kolem 45 000 km liniové zeleně. Odhaduje se, že bylo vykáceno několik desítek milionů stromů a stamiliony metrů čtverečních keřových porostů. Ten zbytek si necháme s požehnáním úřadů zničit taky?
 Ochrana přírody a krajiny je skvělé předvolební heslo všech kandidátů na poslaneckou židli. Po volbách už ale  mají jiné starosti – třeba výběr mažoretek a designu pamětní cedule k slavnostnímu otevírání betonové cyklostezky.  A dočkají se potlesku...
 Krajina pláče a nám je to jedno? Albert Einstein měl jasno už dávno - byl prostě génius: „ Jen dvě věci jsou nekonečné - vesmír a lidská hloupost. Tím prvním si ovšem nejsem zcela jist.“ 

                                                                  Jaroslava Paštiková