Adventní zastavení   

    Předvánoční shon, mírná nervozita, práce nad hlavu a skryté přání „už aby bylo 25.“! Asi takhle to spolu se mnou prožívá většina žen. Pomalu, ale jistě ubírám plyn – jsem prostě učenlivá a mé dcery mi jsou zářným vzorem. Umytá okna, ani přerovnané skříně k vánoční pohodě opravdu nepotřebují. Pro ně i pro toho, kdo čeká konec světa, je gruntování hříšným mrháním času.
    Už řadu let si vždycky udělám čas na malá adventní zastavení. Koncert dětského pěveckého sboru Rošťák z Přelouče je jedním z nich. Radost a vtip z jejich vystoupení se přenáší i na posluchače - dětský smích je přece nepostradatelným kořením Vánoc.
     A nikdy nevynechám koncert ve své rodné Trnávce. Jako správný patriot se těším, že uvidím známé tváře, ale především na atmosféru, kterou svým zpěvem vytvoří místní pěvecký sbor v evangelickém kostele. Letos bylo vánoční zpívání obzvlášť výjimečné. Kostelík totiž prošel velkou rekonstrukcí – nová okna, střecha, venkovní omítka, zrenovovaný plot a obložená zeď kolem hřbitova – radost pohledět!
     Poslední zastavení je tradičně na hřbitově. Zavzpomínat u hrobu rodičů a prarodičů – v duchu poděkovat a říct, že všechno je, jak má být…

                                                                                      J.P.